Boj s korupcí v praxi
Kdo dnes „nebojuje proti korupci“, nebo alespoň tento boj veřejně a nadšeně nepodporuje, je prý sám korupčníkem. Takhle zjednodušeně se dnes dá popsat hlavní dějová osa české politiky. Místopředsedkyně vlády Peake chrlí jeden návrh za druhým, strategie stíhá strategii, česká Amnesty International je průběžně stále „nespokojenější“ a česká média dnes a denně vnucují nejširší veřejnosti představu, že žije v korupcí prolezlém státě.
Nesdílím tento názor, stejně jako si nemyslím, že boj s korupcí má být stěžejní vládní agendou. Korupce je negativní a sžíravý společenský patologický jev, ne politický program. Politika má prosazovat návrhy, které omezují rozsah vlivu státu. Má pročistit podhoubí, ze kterého následně korupce vyrůstá, nemá produkovat návrhy zákonů na „potírání“ korupce.